neděle 22. října 2017

Pulau Tiga


Pulau Tiga, neboli ostrov číslo tři, je ostrůvek vulkanického původu. Díky neobyčejné pestrosti podmořského světa spadá do NP a my jsme měli tu možnost zde strávit tři dny, úplně sami. Na ostrově se nachází jediný "resort" - pár chatiček u pláže, a za nimi začíná neprostupná džungle plná jedovatých hadů, makaků a varanů.

"Pořídili jsme pár fotek a celí šťastní naskákali z mola do moře. Bylo to jako koupel ve vaně.
Čas na svačinu! Zmrzlinu nemají, ale dýní v kakau nepohrdneme. S Anou a Kukly se kocháme se západem slunce. Před večeří si připíjíme whiskou a láhev už na stole zůstane. Nevím, kolik jsem toho měla, ale vím, že mi to nechutnalo. Na deník ten večer už nebyla energie."


čtvrtek 31. srpna 2017

Pinnacles

Pobyt v deštném pralese byl rozhodně jedním z nejsilnějších zážitků. Nečekala jsem, že to bude vypadat přesně tak, jak to známe z dokumentů, ale opravdu... prales působí tak živě, trochu jako kdyby se všechny rostliny pohybovaly, za což může pravděpodobně to neskutečné množství havěti, které zde žije. Myslím, že umřít v pralese hlady je reálná hrozba, valná většina rostlin a živočichů je totiž jedovatá, a bez mačety člověk neudělá ani krok, jak je les hustý a neprostupný. Že to zní jako přívětivé prostředí?

 Do vnitrozemí ostrova, konkrétně NP Gunung Mulu jsme doletěli letadýlkem z hlavního města, Kuchingu. Naše první cesta zamířila na 450 m dlouhé lávky v korunách stromů, nejdelší svého druhu na světě, druhá pak vedla do zdejších jeskyní, které jsou proslulé tím, že je obývají 2-3 mil. netopýrů, kteří za soumraku vylétají ven na lov.
 Lodí jsme se dostali hlouběji do pralesa a po půldenním treku jsme dorazili do Camp 5. Spí se na matracích v řadě po 12-ti a krytí moskytiérou. Avizovali jednu z nejlepších nocí v pralese, což možná (určitě) bylo předtím, než se před "pokojem" zabydlely divoké včely. Jsou obrovské a všude, ale většinou člověku neublíží. Camp 5 je výchozím bodem pro výstup na Pinnacles - kamenné jehly.
...Po obědě se vydáme na zpáteční cestu, která je ještě náročnější než nahoru. Místy se musí dokonce slaňovat a mé čéšky pláčou. Cestu nám zpříjemňují hadi, kteří vypadají jako tužky, pijavice, které vypadají jako hadi, a strašilky, ano a také nám došla voda. Terka spadla do jámy, Ota si zvrkl kotník, což mamka stihla už předchozího dne, takže hlídá Camp 5, kam dorazíme kolem třetí. Jsme ráda, že jsme "doma" a čeká nás zasloužený odpočinek -koupání v řece a sladký čaj, ani včely nám už nevadí. Takto strávíme celý zbytek odpoledne a je nám krásně...

pondělí 28. srpna 2017

Borneo

Na přelomu července a srpna jsme podnikli třítýdenní expedici na třetí největší ostrov na světě, Borneo. Část ostrova nazývaná Kalimantan patří Indonésii, my jsme se ale vyskytovali v jeho malajské části. Navštívili jsme spolkové státy Sarawak a Sabah, a sultanát Brunej, který leží mezi nimi. Cesta pro mě nabyla zvláštního významu i protože jsem se zamilovala, ale hlavně si jako vždy, když vyrazím do světa, uvědomila, jak směšné jsou "problémy", kterým běžně v životě čelíme. Měli jsme obrovské štěstí na počasí, zvířata i lidi. Zažili jsme prales, oceán i hory, a výprava sem rozhodně stojí za to. Borneo opravdu má co nabídnout!
U každého vysokého kopce v tropech hodně prší, je to prostě továrna na mraky. Nejkrásnější při výstupu na Mount Kinabalu byl pohled na bouřkové mraky ozářené zapadajícím sluncem od horské chaty Laban Rata (3 272m).

středa 23. srpna 2017

Vienna

 Nikdy dřív jsem v zahraničí nebyla "s holkami". Vzhledem k tomu, že naše spolužačka odjela na dva měsíce do Vídně na studijní pobyt, pojaly jsme to jako příležitost udělat si výlet, a protože jsme chudé studentky, naším cílem bylo jet co nejvíc lowcost.

Verkehr

Do Vídně se vyplatí jet autobusem RegioJet z Prahy, nebo z Brna. Cesta nás stála 380 Kč a nemohly jsme být spokojenější! Byly nám zdarma nabídnuty horké nápoje (dejte si radši horkou čokoládu, než cappuccino), denní tisk, wi-fi připojení a navíc je každé sedadlo vybaveno televizkou s velkým výběrem filmů, her a hudby. Odjížděly jsme z Florence ve 4:30 a chvilku po deváté jsme vystupovaly u vídeňského Stadionu.
Po městě se nejrychleji dostanete metrem a tramvajemi. Hodinová jízdenka stojí 2,2€, avšak budete-li si lístek kupovat až po nástupu do tramvaje, počítejte s přirážkou. Jízda "na černo" je vysoce pokutována, ale neslyšela jsem o nikom, kdo by někdy potkal revizora.
Vyšší cena jízdného motivuje obyvatele Vídně k jízdě na kole - výborně tu funguje systém veřejných půjčoven. Registrace stojí euro a opravňuje vás k neomezenému využívání sdílených kol, která najdete zaparkovaná všude po městě. Řidiči jsou na cyklisty zvyklí a chovají se ohleduplně, takže není třeba se vůbec bát, a s helmou tu rozhodně budete za podivíny. Díky tomu, že krajina se začíná vlnit až za hranicemi hlavního města, se cestou nezpotíte, a tak je kolo rozhodně dopravní prostředek, který pro prohlídku Vídně doporučuji.

Unterkunft

Noc jsme se rozhodly strávit ve Vienna Travel Masters. Hostel je unikátní tím, že zde není žádný personál, ale každý host dostane vlastní kód ke vstupním dveřím a sám si vybere volnou postel, kterou označí lístečkem se svým jménem. Trochu jsem se obávala, protože jsme měly spát čtyři holky ve smíšeném pokoji pro 10 osob, ale vše dobře dopadlo - žádné sociální případy, hostel slouží hlavně batůžkářům, mladým lidem. Je zde i společenská místnost s kuchyňkou, takže člověk si zde může udělat v klidu snídani, vše je čisté a funguje. Hostel je navíc nedaleko letního sídla Schönbrunnu.

Essen

Kebab se nedá jíst třikrát denně. Příjemné prostředí, na centrum přátelské ceny, obrovské porce a dobré (veganské) jídlo mají ve Swing Kitchen. Na večerní drink doporučuji zajít na místní náplavku, kde je množství barů s lehátky (např. Tel Aviv Beach), takže člověk nemusí sedět na zemi a klátit nohama nad řekou, jako to děláme v Praze. Nejlepší víno za 2€ ale stejně koupíte v supermarketech Hofer.
Pravý sacher ochutnáte v Cafe Hawelka, a za návštěvu rozhodně stojí i malá zašitá kavárna Vollpension, kde obsluhují a výborné koláče pečou babičky v důchodu, které si tak přivydělávají a rozdávají radost.

Kunst

Jestli máte rádi umění, nemůžete vynechat návštěvu Belvederu, kde visí pravděpodobně nejslavnější obraz Gustava Klimta Polibek. V Leopoldově muzeu lze kromě několika Klimtových děl shlédnout největší sbírku děl Egona Schieleho a nejvýznamnější díla Oskara Kokoschky. Studentské vstupné stojí 9€ a pro mě to byly rozhodně nejlépe utracené peníze. Za návštěvu stojí i budova na Příkopech (Graben), ve které sídlí H&M - do patra se nechte vyvézt výtahem!

úterý 11. července 2017

Trapani

 

Sicilské městečko Trapani patří mezi destinace, kam se z Čech dostanete jen se společností Ryanair. Nemusíte se tedy bát davu turistů na promenádě, naopak se vám spíš stane, že budete v kavárně na hlavní třídě sedět se samými Italy. Město má kouzelné historické centrum s množstvím zapadlých úzkých uliček a skrytých vináren. My jsme zde strávily čtyři dny a úplně to stačilo - opalování a koupání jsme proložily výletem do blízkého městečka Erice, které bylo vybudováno na skále nad Trapani.
Ubytování je turistům nabízeno většinou formou apartmánů v centru. Za sebe mohu doporučit Al 22 Appartmenti nedaleko Villa Margherita. Útulný pokoj s koupelnou a balkónkem spravuje moc milá paní Angela, která má v zásobě spoustu rad a tipů na nejlepší pizzu, gelato etc.
Z pláže jsme měly obavu, která pramenila z Google obrázků. Naštěstí žádné lido přeplněné lidmi a odpadky se nekonalo a my jsme se slunily na pláži s bělostným pískem. Ani se nám nechtělo věřit, že se jedná o městskou, volně přístupnou pláž! 

Restaurace a kavárny

V den našeho příletu jsem oslavila své dvacetiny, jak jinak než pravou italskou pizzou. Přesto, že většina restaurací nabízí sicilskou kuchyni - kuskus, plody moře a ryby na sto způsobů, na dobré pizzerie ve městě natrefíte. Doporučuji Il Boccone di Aziz a Il Barbagianni. Sicilskou kuchyni stojí za to vyzkoušet v Cantina Siciliana, nebo v Trattoria Poseidone, a na tradiční těstoviny Busiati se vyplatí zajít do Osteria I Vitelloni. Dobrou pastu ale mají i v Antichi Sapori a moderní "laboratoři" 210 Grammi
Odpolední snack typu panini nabízí většina podniků v centru, je ale potřeba dát si pozor na otvírací dobu. Stejně jako v ostatních státech jižní Evropy je zhruba od 14:30 do 19:00 zavřeno, naštěstí to neplatí pro bar Absolute beach. Potěšili nás v Kepalle Sicilian Food, kde nabízejí smažené koule nejčastěji plněné rýží s masem - zasytí to a navíc si opravdu pochutnáte.
Italové milují kávu, to je známý fakt, a opravdu i když si ji objednáte v tom nejzaplivanějším bistru ve městě, bude výtečná. Ranní presso na stojáka je důsledně dodržovaný rituál, my jsme ale nikam nepospíchaly a mohly si tak svou denní dávku kofeinu vychutnat v křesílku na zahrádce jedné z mnoha kaváren, kterými jsou ulice Trapani obsypané. K zakousnutí je nabízeno vícero druhů plněných croissantů, oblíbená je ricotta a pistácie. Já jsem si oblíbila schovaný Bar della Piazetta a líbilo se mi i v Chocolate Ferlito.
Poslední bod věnuji cukrárnám a cukrovinkám. Typický sicilský dezert je Granita, což bych přirovnala k sorbetu, a Cannoli - smažená trubička plněná ricottou. Ani jedno mě nenadchlo a zůstávám věrná gelatu. Nejlepší mají v Meno Tredici a v Panna & Co. V městečku Erice, o kterém budu ještě mluvit, ochutnejte tradiční taštičky plněné vanilkovým pudinkem. Říká se jim Genovesi a prodávají je v Pastry Maria Grammatico.

Erice

Erice je historické městečko, které leží na kopci nad Trapani, a kam se dostanete lanovkou. Přesto, že se jedná o místo hojně navštěvované turisty, stačí odbočit z hlavní třídy a ztratíte se ve spleti uliček, kde můžete nerušeně vychutnávat tamní atmosféru. Městečko není velké svou rozlohou a překvapí množstvím památek, na které můžete narazit doslova na každém rohu. Určitě se vyplatí udělat si do Erice alespoň půldenní výlet!


.

sobota 8. listopadu 2014

Bana Beauty

 Přírodní kosmetika z e-shopu Bana Beauty

Třikrát hurá! Navázala jsem spolupráci s e-shopem Bana Beauty!
Pečující i dekorativní kosmetika za příznivé ceny, všechno handmade a já jsem nadšená!

První věcí, kterou jsem si vybrala k recenzi je BB krém. Musím říct, že jsem už vyzkoušela od různých firem a ten dokonalý jsem nenašla, ale tenhle je u mě hned na druhém místě (na prvním je Garnier, protože miluju tu vůni, ach!). Nejdřív jsem se bála, že moje pleť po nanesení bude mastná a lesklá, ale rychle se vstřebal a krásně hydratuje. Co se týče krycích účinků, tak to není žádná hitparáda, ale sjednotí a pokud nemáte s pletí větší problémy, tak bez problému postačí. Vůně produktu je pro mě důležitá a tady jsem nebyla zklamaná!
Odkaz: http://bana-beauty.webnode.cz/products/bb-krem/
..........................................................................
Přírodní šampón je první doma vyrobený šampón, který jsem kdy vyzkoušela a přijde mi srovnatelný s těmi, co koupíte v drogerii. Nevím, jestli má při dlouhodobějším užívání na vlasy nějaké účinky, takže pokud se rozhodnete produkt objednat, určitě dejte vědět, jak jste spokojení! Vůně je květinovo-citrusová, svěží, příjemná.
Odkaz: http://bana-beauty.webnode.cz/products/prirodni-sampon-maly-/


Slečna, co produkty vyrábí je moc šikovná a já jsem ráda, že mám možnost podpořit tento mini e-shop v jeho začátcích. Myslím, že ať už z Bana Beauty objednáte cokoliv, nebudete zklamaní!
Doporučuji!

úterý 14. října 2014

Musí se vždy držet tvého slova

Mám teď trochu oslabenou imunitu, tak jsem si dala den "voraz". V posledních dnech jsem byla v kontaktu s nemocnými, nebylo mi nejlíp a den bez školy jsem potřebovala, abych si všechno dodělala. Jo, nestíhám. Tak jsem se snažila spatlat esej na ZSV na téma Šíření eboly aneb Každej na svým písečku a mezi psaním statě a závěru vznikly tyhle fotky...
 
Poslední dobou takhle chodím pořád a je to PP - praktické a pohodlné.
Miluju střih tohohle trika tak, že jsem si koupila dvě a celkově si myslím, že jsem se v tohle stylu našla.
Už žádný mikiny a Vansky, nechte mě si teď chvíli hrát na dámu! (Ale do lodiček mě nedostanete, haha)

H&M jeans / Promod top/ Longchamp bag / Festina watch / NeyYorker shoes / Orsay trenchcoat